Vítězi nedělních parlamentních voleb ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Durynsko se staly antisystémové strany - krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) a levicová Svaz Sahry Wagenknechta (BSW).
This text has been auto-translated from Polish.
"Jedná se o zlomový bod v německých dějinách po druhé světové válce." - hřímaly titulky německých novin, ačkoli tyto výsledky všichni očekávali. Volby v Durynsku vyhrála krajně pravicová AfD a získala rekordních 32,8 % hlasů. V Sasku se na prvním místě umístila křesťanskodemokratická CDU (31,9 procenta), ale AfD byla těsně za ní (30,6 procenta). Na třetím místě v obou spolkových zemích skončila Nová aliance Sahry Wagenknechtové (15,8 a 11,8 procenta).
Povolebním mainstreamovým komentářům dominuje smutek a strach. Mediálně-politické elity se bojí návratu fašismu a mají k tomu pádné důvody. AfD v posledních letech stále odvážněji koketuje s neonacistickým diskurzem a německá kontrarozvědka stranu označila za extremistickou organizaci. A přestože v celém Německu není tak silná (její podpora se pohybuje mezi 15 a 17 procenty), naprosté vítězství v Durynsku nedovoluje mainstreamu nadále ignorovat význam této strany.
Tak vysoká podpora AfD je východoněmeckým fenoménem - v NDR neprobíhala denacifikace na západoněmeckou módu, takže radikální názory, např. na migraci, tam nejsou tabu. A protože po sjednocení Německa se "Ossis" cítili kolonizováni Západem - jsou stále ochotnější volit antisystémové strany, aniž by se ztotožňovali s německým mainstreamem. Ten zase reaguje na "Ossis" se stále větší rezervovaností. "Ale jakou volbu tento vzpurný východ učinil! Vítězství radikálů, zhroucení principů, krize demokracie - [...] 35 let po sjednocení jsme svědky ústupu [od západních hodnot - pozn. autora]." - zlobí se komentátor mnichovských novin "Müncher Merkur".
"Ossis" však také operují strachem - alespoň to ukazují povolební průzkumy. Jak prohlašují, volí AfD ze strachu o svou bezpečnost. Tento strach pravděpodobně ještě umocnila krutá vražda syrského uprchlíka na festivalu ve městě Solingen týden před volbami.
Strach z migrace a kriminality je jedna věc - obavy deklarované v průzkumech se týkají také ekonomické bezpečnosti. Ve východním Německu se obvykle spojují s odporem k vyzbrojování Ukrajiny a podporou obnovení obchodních vztahů s Ruskem. Po vypuknutí plnohodnotné války na Ukrajině a odříznutí Německa od levného ruského plynu se životní úroveň průměrného Němce snížila, což pocítily zejména východoněmecké spolkové země.
Východoněmečtí mladí lidé volí AfD také ze strachu - v Durynsku získala krajně pravicová strana ve věkové skupině 18-24 let neuvěřitelných 36 procent. Mladí lidé se zase bojí společenských změn, které přináší globalizace a digitalizace, a nevnímají AfD jako radikální stranu. To je další známka toho, že německá mládež se obrací doprava - i když by to tak sama nenazvala.
A co výsledky voleb znamenají v praxi? V Sasku se CDU pravděpodobně udrží u moci, ale bude to od ní vyžadovat vytvoření zlomové koalice s levicovými stranami, k čemuž se tradičně staví odmítavě. Durynsko je velkou hádankou. Nelze vyloučit, že se premiérem stane Björn Höcke, jeden z radikálnějších aktivistů AfD, v minulosti odsouzený za vykřikování nacistických hesel. A i kdyby se tomu podařilo zabránit, AfD získá ve státě většinu, která jí umožní blokovat zákony týkající se například soudnictví.
Volby v Durynsku a Sasku jsou také políčkem pro takzvanou koalici pouličních lamp, která je všeobecně považována za neschopnou a konfliktní. Strany, které ji tvoří, získaly v těchto volbách pouze polovinu hlasů odevzdaných pro AfD. Sociálnědemokratická SPD se sotva dostala do místních parlamentů, Zelení uspěli pouze v Sasku a liberální FDP vůbec. Mandát německé vlády slábne. A to se bohužel týká i její podpory Ukrajiny.
