Sean Baker nepřistupuje k tématu sexuální práce - a to jak k tématu Anory, tak k tématu Mikeyho - v tónu morální paniky. Znejišťuje ji a ukazuje ji jednoduše jako práci, i když s velmi specifickými riziky.
This text has been auto-translated from Polish.
Na papíře vypadá Anora jako recept na filmovou katastrofu: erotická tanečnice ruského původu, pracující v newyorském klubu, se při práci seznámí s mladým synem ruského oligarchy, který právě začíná svůj dospělý život a stane se jejím pravidelným klientem. Obchodní vztah se stává stále osobnějším a pár se ve Vegas vezme, což rozzuří ženichovy rodiče.
Scénář a režii má naštěstí na svědomí Sean Baker, jeden z nejzajímavějších autorů americké nezávislé kinematografie. Nedostaneme Pretty Woman s dědicem oligarchického jmění z Ruska místo Richarda Gerea, další verzi pohádky o Popelce.
Právo na štěstí
Vztah titulní hrdinky a jejího manžela Ivana končí sérií tragikomických katastrof. Na dveře luxusního newyorského sídla zaklepou tři muži: Armén Toros, který pracuje pro chlapcova otce a už dlouho žije v New Yorku, a jeho dva pomocníci. Jeden z nich, Igor, vypadá, jako by vypadl z natáčení filmu o ruské mafii pronikající do newyorského podsvětí. Toros dostal od Ivanových rodičů - kteří se o synově sňatku se sexuální pracovnicí dozvěděli ze sociálních sítí - jasný příkaz, aby vysvětlil, co se vlastně stalo, sňatek zrušil a ušetřil rodinu dalších "trapasů".
Film se stává nejzajímavějším ve chvíli, kdy je Ivan odsunut do pozadí a do centra se dostává konflikt mezi Anorou a Torosem, Igorem a mocnou rodinou ruských oligarchů.
Brooklynská tanečnice se ukáže být mnohem složitějším případem, než si Toros a jeho pomocníci mohli myslet. Anora se odmítá nechat zastrašit a je odhodlaná bojovat sama za sebe. Dívčina babička pochází z bývalého SSSR, ale ona sama vyrostla ve Státech. A má hluboce zvnitřněnou zásadu zakotvenou v Deklaraci nezávislosti, která hlásá, že lidé jsou nadáni "nepopiratelnými a nezcizitelnými právy", mezi něž patří i právo na "hledání štěstí". I když víme, jak toto hledání štěstí skončí, nemůžeme hrdince nefandit.
Baker přímo nepokládá otázku: milovala titulní hrdinka Ivana vůbec někdy, nebo pro ni bylo manželství jen obchodem? Možná si Anora sama není vědoma svých motivací. Nepochybujeme však o tom, že je to právě ona, s kým se po celou dobu zachází nespravedlivě. Přestože se ji celý svět opakovaně snaží zahanbit - především kvůli jejímu povolání -, ona se nenechá postavit do pozice hanby, úspěšně se dožaduje respektování své důstojnosti.
Mickey Madison v roli Anory je senzační. Nejenže tuto postavu oživuje s mimořádnou energií na plátně, ale jediným gestem, pohledem nebo výrazem tváře dokáže scéně vtisknout bohatství jemných významů. Závěrečná scéna - kdy z postavy vyprchá všechen adrenalin a bravura a odhalí se její zranitelnost a "raněnost" - je naprostým hereckým mistrovstvím.
Na druhou stranu Baker nejenže skvěle vede herce a režíruje intimní, psychologické scény, čímž vynikne veškerá jejich tragičnost i komičnost - Anora je místy neuvěřitelně vtipná -, ale také dokáže skvěle ukázat město jako kulisu příběhu. Děj filmu se odehrává především v Brighton Beach, brooklynské čtvrti, kterou hojně obývají přistěhovalci z Ruska a dalších zemí bývalého SSSR. Režisér a jeho kameraman Drew Daniels naplno využívají potenciál této čtvrti. Tak fascinující, špinavou energií pulzující, neturistický New York jsme v kině neměli od dob Uncut Diamonds bratří Safdieových.
Sen o pornoutopii
Při přebírání Zlaté palmy za film Anora na květnovém festivalu v Cannes Baker poděkoval "všem sexuálním pracovnicím". Anora není první hrdinkou pracující v tomto odvětví, kterou režisérka ztvárnila. Jeho předchozí film Red Rocket (2021) ukázal pornoherce Mikiho, který se po krachu své kariéry v Kalifornii vrací do rodného města v Texasu - dusného městečka uprostřed pouště, postaveného kolem ropné rafinerie, která je centrem ekonomického a společenského života města.
Mikey začíná od nuly. Nemá nic než kolo, vhodné spíše pro žáka pozdní základní školy než pro statného dospělého muže. Nastěhuje se do domu své tchyně a manželky. Manželství je už dlouho jen zdánlivé; manželka se zdráhá nechat ho spát na pohovce. Mikey nemůže najít práci kvůli své profesní minulosti. Aby se uživil, začne prodávat marihuanu.
Celou dobu však sní o návratu do pornoprůmyslu. Příležitost vidí v sedmnáctileté Raylee. Naváže s ní vztah a přemluví ji, aby s ním odjela do Kalifornie, jakmile jí bude osmnáct, a společně hráli ve filmech pro dospělé.
Uprostřed texaské pouště se pornoprůmysl v daleké Kalifornii jeví jako utopický prostor, místo ze snu, specifické ztělesnění amerického snu. Mikey vypráví svým bývalým kolegům, kteří tu po jeho odchodu zůstali, o své práci se známými herečkami z branže, jako by podával zprávu o práci s filmovými hvězdami první velikosti. Zároveň, jak ukazuje jak Mikeyho příběh, tak jeho vztah s Raylee, pornoprůmysl dokáže nemilosrdně vykořisťovat a drtit sny.
Baker nepřistupuje k tématu sexuální práce - jak k tématu Anory, tak Mikiho - v tónu morální paniky. Odčarovává ji a ukazuje ji jednoduše jako práci, i když s velmi specifickými riziky.
Ruské vytržení
Při sledování vynikající Anory, však cítíme jisté zdrcení. Děj filmu se odehrává v roce 2019, tři roky před zahájením plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Film však sledujeme v době, kdy se blíží třetí výročí začátku války. To vytváří řadu problémů.
Ve filmu hrají herci známí svou účastí v problematických ruských produkcích. Mark Eidelstein, který hraje Ivana, dříve hrál ve filmu Saša's Country, natáčeném na okupovaném Krymu a distribuovaném společností vlastněnou Gazpromem. Senzační Jurij Borisov jako Igor hrál titulní roli v inscenaci zachycující Michaila Kalašnikova - tvůrce nejslavnější ruské zbraně. To opět vyvolává otázku, zda by demokratické země měly být otevřené spolupráci s ruskými umělci, kteří se od Putinova Ruska zcela nedistancovali.
Mezi ukrajinskou diasporou v Evropě se
