Poválečný řád střežený velkým bratrem je minulostí. USA dělají Putinovi ústupky, ale s mírovým procesem uvedeným do praxe - včetně ujištění, že když dostaneme prst, Rusko nebude chtít celou ruku - zůstáváme sami.
This text has been auto-translated from Polish.
Ve středu se nejpravděpodobnějším scénářem pro Ukrajinu stal ten nejhorší. Spojené státy jsou připraveny vrátit Rusku jím okupovaná ukrajinská území a zablokovat členství Ukrajiny v NATO. Evropa může na Ukrajině rozmístit své vojáky v rámci mírové mise, ale v případě napadení Ruskem je NATO nehodlá bránit. Ukrajina zde nebude mít žádné slovo.
Vyplývá to z prohlášení Donalda Trumpa po jeho telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem a projevu amerického ministra obrany Peta Hegsetha v Bruselu.
Tento obrat událostí by vlastně neměl nikoho překvapit. Ještě před zahájením volební kampaně Trump oznámil, že chce válku co nejdříve ukončit. Někteří - zejména na Ukrajině - však doufali, že by to mohlo znamenat obrat příznivý pro napadenou stranu. Že Putin Trumpa něčím naštve, že Trump nedopustí oslabení Západu jako globálního hráče, nebo že si alespoň - jako zkušený obchodník - nedovolí špatně vystupovat při jednáních.
Trump se zatím chová jako prodejce aut, který se chce zbavit jednoho ze svých nejlepších vozů za co nejnižší cenu. Vadné těsnění pod hlavou nebo jiná nepříjemná závada znamená, že uvedení do provozuschopného stavu vyžaduje nákladný a časově náročný zásah. Kupec na vůz už existuje a byl by ochoten zaplatit více, protože mu na tomto modelu opravdu záleží, ale prodejce už to nezajímá. Chce, aby mu tento Mercedes, tedy Evropa a Ukrajina, co nejrychleji zmizel z očí. Před transakcí z něj ještě vyždímá pár cenných dílů.
Trump skutečně přistoupil na téměř všechny Putinovy podmínky, a to ještě před zahájením mírových jednání. Vůbec mu nevadilo, že Rusko již několik měsíců utrpělo těžké ztráty a na Ukrajině dosáhlo jen malého pokroku. Na rozdíl od dřívějších ujištění nedal najevo, že by na silně pravděpodobné torpédování mírového procesu ze strany Ruska reagoval nějak tvrdě. O několik dní dříve navíc prohlásil, že za prvky vzácných zemin, které mu Ukrajina nabídla, vděčí státy nejen za budoucí, ale i za minulou vojenskou pomoc.
Podlehnutí Putinovi a obviňování Ukrajiny
Ukrajina se dnes probudila v hrozivé náladě. V úplné vítězství - tedy obranu všech jejích území - dlouho věřil málokdo. Že však Trump jediným tweetem vymaže Ukrajinu z pozice, kterou si za poslední tři roky vojenského a diplomatického úsilí pracně vybojovala, čekal málokdo. Ukrajinští komentátoři poměrně jednomyslně zdůrazňují, že Ukrajina je ochotna učinit ústupky, ale trvalé odstoupení území Rusku a omezení uvalená na armádu - včetně její svobody vytvářet aliance - nepřipadají v úvahu. Prezident Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že nepřijme žádná ujednání mezi Moskvou a Washingtonem uzavřená bez účasti Kyjeva. Potíž je v tom, že Trump se zjevně nehodlá nikoho ptát na názor - a to ani symbolicky.
Svědčí o tom nekonzultování obsahu Putinových rozhovorů s ukrajinskou stranou, odvolání Keitha Kellogga, Trumpova spíše proukrajinského vyslance pro Rusko a Ukrajinu, z mírových jednání a Trumpovy výroky, v nichž připisuje vinu za vypuknutí války Ukrajině. Ještě v lednu Zelenského obviňoval, že neměl dopustit válku s Ruskem, a ve středu na dotaz novinářů ohledně role Kyjeva v procesu vyjednávání zbledl: "Ukrajina musí uzavřít mír. Zapojit se do této války nebyl dobrý nápad".
Poměrně šokující jsou Trumpovy úvahy na adresu Putina o společných americko-ruských zkušenostech. "Zamýšleli jsme se nad velkou historií našich národů a nad tím, že jsme spolu tak účinně bojovali ve druhé světové válce," řekl Trump. - Trump napsal ve svém tweetu. O tom, že v Rudé armádě vedle "velkého ruského národa" bojovali také Ukrajinci a řada dalších Ruskem kolonizovaných národů, se nezakoktal ani slovem. Zdá se, že americký prezident se chystá přistoupit na ruský narativ východoevropských dějin. A že Rusko má šanci vrátit se na mezinárodní scénu jako plnohodnotný hráč, aniž by muselo zaplatit jakoukoli cenu za zločiny, kterých se dopustilo.
Co na to říká Evropa
Kreml na odhalení reagoval pozváním Trumpa na slavnostní ceremoniál ke Dni vítězství, který se každoročně koná 9. května na Rudém náměstí. Místopředseda ruské Rady federace Konstantin Kosačev napsal na Telegramu, že "představitelé Ruska a USA si zaslouží upřímné poděkování", a přidal se k Trumpovi: "nechť zvítězí zdravý rozum!". Varoval přitom ukrajinské a evropské politiky, že se "budou zodpovídat svým voličům" za vyprovokování současného konfliktu.
Trumpovy kroky staví Evropu do neméně obtížné situace než Ukrajinu. Poválečný pořádek střežený velkým bratrem je minulostí. USA dělají Putinovi ústupky, ale s uvedením mírového procesu do praxe - včetně ujištění, že Rusko nechce po obdržení prstu celou ruku - zůstáváme sami. Ve vzduchu také visí Putinův požadavek z roku 2021 na návrat k rozdělení sfér vlivu z dob studené války - a tedy stažení NATO z celé východní Evropy.
Přesto Evropa reagovala na zprávy z USA spíše tlumeně. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová vydala včera pozdě večer jménem Výmarské skupiny států (Francie, Polsko, Německo, Španělsko, Itálie a Velká Británie) prohlášení, v němž oznámila bezpečnostní záruky pro Ukrajinu - avšak bez jakýchkoli konkrétních údajů. Velká Británie aspiruje na vedoucí postavení v evropské podpoře Ukrajiny - její ministr obrany John Healey oznámil předání nové várky výzbroje a důrazně se postavil proti mírovým jednáním bez účasti Kyjeva. "Pokud jde o akce pro Ukrajinu, jsme a budeme. V otázce akce pro bezpečnost Evropy jsme a budeme," řekl ministr - ujistil.
Jeho polský protějšek Władysław Kosiniak-Kamysz zvolil strategii maskování před Trumpem. Po bruselských jednáních, během nichž ministr obrany Pete Hegseth představil novou bezpečnostní politiku USA, v rozhovoru s novináři ujistil, že Ukrajina do žádného NATO nevstoupí, "a je dobře, že toto prohlášení USA učinily, protože nyní je situace jasná". Přitom pokáral ostatní evropské země za to, že zatím nesplnily Trumpovy požadavky na výdaje na zbrojení, a poučil Ukrajinu, že jí patří vděk za pomoc. Tato opatrnost byla kromě probíhající volební kampaně v Polsku pravděpodobně ovlivněna i tím, že Hegseth má v pátek navštívit Varšavu.
O víkendu se v Mnichově koná bezpečnostní konference, na které se očekává setkání Hegsetha se zástupci americké administrativy. Budoucnost nejen Ukrajiny, ale i Evropské unie může záviset na tom, jakým tónem - a jak důsledně - na ní budou evropští politici hovořit. Je otázkou, zda budou v novém, přechodném světovém řádu ochotni hájit pouze partikulární zájmy svých zemí, nebo kontinentu jako celku. V sázce je v této hře přežití Evropy - té samé Evropy, o kterou usiluje Ukrajina a o jejíž připojení bojuje.
