Obyvatelé pohraničních oblastí na Podlasí čelí vysídlení [rozhovor].

O „Tarczy Wschód”, planowanych wysiedleniach i przyszłości Podlasia. Rozmowa z Pawłem Krutulem, wicewojewodą podlaskim z Lewicy.
Paweł Krutul. Fot. Klub Lewicy

Tam, kde bude probíhat "Štít Východ", musí půda patřit státu, říká poslanec a náměstek podlaského hejtmana Paweł Krutul z levice.

This text has been auto-translated from Polish.

V jaké fázi je výstavba "Štít Východ" v Podolském vojvodství, v našich příhraničních oblastech?.

Paweł Krutul: V přípravné fázi je za ni z pověření Ministerstva obrany odpovědný generál Czosnek. Koncem října navštívil Hajnówku náměstek ministra obrany Stanislaw Wziątek. Na tomto setkání byly položeny otázky týkající se především oblastí, kde bude "Štít Východ" vybudován, a byl vznesen požadavek na přípravu setkání ministerstva obrany s představiteli místní samosprávy.

Návrh zákona o "Štítu Východ" zveřejněný ministerstvem obrany poskytuje prakticky neomezené možnosti převzetí pozemků od různých subjektů, včetně soukromých osob. Obyvatelé, zejména pohraničních obcí, jsou v panice. V televizi slyší od vládních představitelů, že výstavba štítu začne ještě letos, vidí návrh zákona zahrnující vyvlastňování a nejsou schopni od nikoho dostat odpověď na otázku, co je čeká.

Proto tlačíme na ministerstvo obrany, aby se toto setkání uskutečnilo co nejdříve. Je pochopitelné, že obyvatelé pohraničí mají obavy, mají tam své domy, své nemovitosti.

Hrozí obyvatelům obcí a měst v blízkosti hranic vysídlení? .

Na tuto otázku odpoví ministr. Pokud pozemky přímo sousedí s hranicí, bude chtít ministerstvo obrany tyto plochy vykoupit.

O jaké vzdálenosti od hranic hovoříme?

Ministr Wziątek na tuto otázku neodpověděl ani během své návštěvy Hajnówky, ani v rozhovoru, který poskytne Rádiu Białystok.

Rád bych se zeptal na toto setkání v Hajnówce, které se uskutečnilo 24. října. S kým jste se tam setkal?

Bylo to setkání s levicovými aktivisty, ale byli tam i představitelé místní samosprávy. Otázky, které kladete, tam byly také položeny.

Poslechněte si podcast o východním bloku:.

Spekulant
Apple Podcasts

Chápu to správně, že se jednalo o stranickou schůzi? Protože o něm nikde nebyla informace, vím, že na něj nebyli pozváni představitelé samosprávy, např. starostové příhraničních obcí nebo zastupitelé městské části Hajnówka. Nicméně po schůzce jste na sociálních sítích napsal, že šlo o setkání s představiteli samosprávy a obyvateli.

Na setkání byli přítomni bývalý starosta Hajnówky Jerzy Sirak, nyní okresní zastupitel, a bývalý starosta Vladimir Pietrochuk.

Jde o slabou reprezentaci, pokud jde o místní samosprávu.

Jak jsem řekl, nejednalo se o setkání striktně s představiteli samosprávy, ale s aktivisty, náměstek ministra se tomu mohl věnovat pouze hodinu. Jedna z prvních otázek se týkala 'Štítu Východ'.

A odpověď na ni nebyla dána .

Ne, to nepadlo. Ministr Wziątek nám slíbil, ľe se uskuteční daląí schůzka.

Kdy?

Ještě letos.

A bude se konat veřejná konzultace .

Vše se dozvíme na schůzce, kterou jsem zmínil.

Víte něco o tom, zda v této fázi přípravy výstavby štítu proběhla nějaká rekognoskace vlastnictví pozemků přiléhajících k hranici?

To je v kompetenci ministerstva obrany. Určitě již nějaké přípravy provedlo. Očekáváte ode mne podrobnosti, které neznám.

To jsou otázky, které kladou obyvatelé.

Já tomu rozumím, a proto svoláváme schůzku, jako jsme to udělali například na krajském úřadě, když jsme zaváděli nárazníkové pásmo.

Vláda, ministři a armáda chápou, že zejména v Podolském vojvodství jsou pohraniční oblasti obydleny menšinami? Pravoslavnými Bělorusy, Ukrajinci, litevskou menšinou, Tatary. V menšinových kruzích se již hovoří o plánech na vyvlastnění a vysídlení jako o nové akci "Visla".

Dostávají se k nám různé hlasy, a proto, jak jsem řekl před chvílí, apelujeme na to, aby se schůzka uskutečnila co nejdříve, protože všechny ty otázky, které mi kladete, určitě zazní z pléna. Chceme, aby se to co nejdříve vyjasnilo. Na druhou stranu nelze po ministerstvu obrany požadovat, aby zveřejnilo všechny informace o "Štítu Východ", protože se jedná o strategickou stavbu.

Nedomnívám se, že je možné vyvlastnění nebo přesuny zakrýt vojenským tajemstvím a utajit je před obyvateli, kterých se to bude týkat..

Samozřejmě, že to nelze udělat. Jak řekl pan ministr, bude na to jmenována speciální agentura a odhadce, bude navržena tržní cena výkupu.

Takže už v této fázi můžeme říci, že obyvatelé příhraničních obcí musí počítat s takovou eventualitou, že jim takový odhadce s dopisem z ministerstva obrany zaklepe na dveře?".

Tam, kde bude probíhat "Štít Východ", musí půda patřit státu. Nemůže to být soukromý pozemek.

Tržní cena pozemku bohužel v posledních letech klesla..

I to bude důležitá otázka, kterou bude třeba nastolit na jednání se zástupci ministerstva obrany.

Při prezentaci štítu bylo řečeno, že různé typy staveb budou sahat až do vzdálenosti 50 kilometrů od hranic [v květnu takové předpoklady prezentovalo ministerstvo obrany - pozn. red.] Hluboko do polského území..

Nemyslím si, že je to tak moc, zní to jako nějaká mystifikace. Je to nemožné.

Obyvatelé našeho regionu, zejména příhraničních obcí a okresů, již několik let nesou další náklady v důsledku militarizace regionu. Potýkáme se například s tak triviálním problémem, jako je nedostatečné pokrytí mobilní sítí a internetem. Za poslední tři roky se kvalita těchto služeb drasticky zhoršila, z prodejen operátorů se dozvídáme, že armáda ruší signál, a dochází k většímu zatížení vysílačů. Nikdo však nenabízí řešení, operátoři stížnosti odmítají. Jsme druhotně digitálně vyloučeni.

Dne 5. listopadu přijede do Bialystoku náměstek ministra pro digitalizaci. To je otázka vyloženě pro toto ministerstvo.

Po návštěvě náměstka ministra Wziątka z ministerstva obrany v Bialystoku a, jak se ukázalo, i v Hajnówce, jste na tiskové konferenci s velkým optimismem hovořil o tom, že budoucnost Podlaského vojvodství vidíte jako militarizovaný region, kde bude armáda největším zaměstnavatelem.

V regionu nemáme velký průmysl, ve srovnání s jinými vojvodstvími zde není mnoho firem. Pokud vše půjde podle plánu a vznikne První podlaská divize legií, bude zde armáda skutečně největším zaměstnavatelem. Myslím si, že je to velmi dobrý, důvěryhodný zaměstnavatel, už jenom před bankami, když si potřebujete vzít úvěr apod. Bohužel, my máme na mapě takové postavení, jaké máme, armáda u nás bude určitě víc. Nové útvary se již pomalu otevírají, i když doba jejich vzniku bude trvat mnoho let.

Kolik těch nových jednotek bude?

V současné době máme Červený Bór, Wojewodzin, Kolno a Siemiatycze. V Augustově byla otevřena jednotka sapérů. Takže těchto jednotek přibývá.

Kolik to bude celkem vojáků?

Plánuje se asi 30 000 vojáků, pokud vše půjde podle plánu. Není to jednoduchý proces, protože máme problém s demografií a získáváním mladých lidí do armády. Na druhou stranu je pro vojvodství plusem, že ti, kteří se rozhodnou vstoupit, budou moci zůstat v Podlesí.

Existují nějaké studie, které by ukázaly, zda je militarizace regionu skutečně vizí budoucnosti, kterou si obyvatelé, zejména mladí lidé, přejí?

Vidíme to ve vojenských náborových střediscích, která zaznamenávají rekordní počty zájemců o službu v armádě.

Na tiskové konferenci jste také řekl, že pro službu jednoho vojáka se obvykle vytvoří dvě pracovní místa v soukromém sektoru. Co je to služba jednoho vojáka? O jaká pracovní místa se jedná? V Dubicze Cerkiewne máme již třetím rokem provizorní kasárna, ale pracovní místa, která kolem nich vznikla, se dají spočítat na prstech jedné ruky.

Ne všechno bude v rámci jednotky. Jsou to prádelny, jsou to zásoby potravin, které se pro jednotky připravují, jsou to další služby, jako jsou kadeřnictví a školy. Kolem těchto jednotek se bude muset postavit nové bydlení, tam se budou stěhovat nebo zřizovat rodiny. To je pro nás přidaná hodnota, protože Podlasie se vylidňuje.

Nejedná se o příliš inovativní odvětví ekonomiky, ale o nejjednodušší služby. Mluvíte o demografické situaci v Podlasí. Vzhledem k tomu, že v nových jednotkách budeme mít 30 000 vojáků, bude podle vašeho vzorce potřeba 60 000 lidí na jejich obsluhu.

Pane redaktore, to se nestane najednou, za rok nebo za půl roku. Vybudování divize Podlasie může trvat deset let.

Ale už teď máme na trhu práce obrovský hlad po zaměstnancích, který se zaměstnavatelé snaží uspokojit migranty. Děje se tak vlastně v celém Polsku, i když právě tady na Podlasí jsou demografické ukazatele jedny z nejnižších. Nemyslím si, že tato pracovní místa, o kterých mluvíte, přilákají pracovníky z jiných vojvodství. Kdo tedy bude tyto vojáky "obsluhovat"? Migranti? .

Tento proces bude trvat roky. Neuděláme to za jeden rok.

Byly plány na militarizaci Podlesí konzultovány s místními podnikateli? Před časem jsem narazil na článek v Podlasie Business Zone o dopadech tohoto procesu, včetně výstavby "Štítu Východ", na podnikatele. Prezident Bialystocké průmyslové a obchodní komory uvedl: "Čelíme hluboké krizi, výstavba Štítu Východ toho moc nezmění. Postavíme opevnění a co potom? Investice bude trvat několik let, pak budou pravděpodobně peníze na jeho údržbu, ale to nebude stačit pro všechny. S Podolskem se zachází jako s řízenou deformační zónou v autě. Ne všechny firmy budou mít možnost se rekvalifikovat, mnoho odvětví na tom prodělá." A prezident Suvalské průmyslové a obchodní komory říká, že štít podnikatelům nepomůže: "Pro nás je obrovskou tragédií už samotný fakt, že se mluví o průsmyku Suwałki. Když se začne mluvit o tom, že se tu staví tankové zátarasy, tak to potenciální investory úplně odradí. Když se o tom mluví, podnikatelům to škodí". Podlaský byznys nereaguje na vládní plány s regionem nijak nadšeně..

Nemáme jinou možnost. Tento štít bude vybudován, jak uvedl premiér, podél polsko-běloruské hranice a podél hranice s Královéhradeckým krajem. To je téměř 800 kilometrů. Máme sousedy, které máme. Na sousední Ukrajině probíhá otevřená válka, do které se nyní zapojili severokorejští vojáci, aby posílili Putinovu armádu. Musíme být připraveni na všechny scénáře. Musíme být připraveni na to, že se některé věci v ideálním případě vůbec nestanou. Já si například nedokážu představit, že by naše lokality vypadaly jako na Ukrajině. Proto podnikáme preventivní krok.

Takže vesnice u hranic likvidujeme sami, ano?

Ne, rozhodně to, co jste říkal o 50 kilometrech, je nereálné. Bude to mnohem méně.

Ale tolik přece mají obranné linie. Pokud mají skutečně plnit svou funkci, jaká je alternativa?".

Bude to mnohem kratší vzdálenost od hranic. Konkrétní odpověď dostanou obyvatelé na setkání se zástupci ministerstva obrany. Určitě uděláme všechno pro to, aby Podlašané byli v bezpečí. To je pro nás nejdůležitější.

Podlasčané také? .

Všichni obyvatelé Podlaského vojvodství, všichni, kteří sem přicházejí, zůstávají zde trvale, dočasně. Všichni musí být v Podlaském vojvodství v bezpečí. Opravdu bych nechtěl mít ten plot na polsko-běloruské hranici, ale bohužel máme situaci, jakou máme. Koneckonců máme i smíšené rodiny s Bělorusy, žijeme v symbióze, s tím není sebemenší problém. Ale Lukašenko bohužel plní všechny příkazy Kremlu.

Mluvíme o investici, která je svým rozsahem, cenou a zásahem do společenské struktury přímo obludná. Vycházejí plány "Štítu Východ" z nějakých konkrétních scénářů, z nějakého modelování toho, jak by mohl vypadat ozbrojený konflikt s Ruskem?".

Ani na tuto otázku nejsem schopen odpovědět. Na to se musíte zeptat ministerstva obrany.

"Štít Východ" bude velmi velkým zásahem do území a do kulturní krajiny, která je cenná zejména pro menšiny, pro jejich identitu, pro jejich pocit zakořenění. Právě mezi menšinami vyvolává tento plán spojený s vyvlastňováním a vysídlováním ty nejhorší asociace. Jde o Pobaltí, kdy ruská armáda skutečně zmanipulovala lidi, aby opustili své domovy a putovali hluboko do Ruska, odkud se mnozí nevrátili. Jde však také o poválečné etnické čistky, které provázely vytyčování hranic se sovětským Běloruskem.

Jsou to nespravedlivá srovnání, protože nechceme nikomu nijak ublížit. Pokud dojde k výkupu majetku, bude to za tržní ceny.

Ano, ale ne všechno se dá odměnit penězi, například rozbíjení obcí, vyrývání kořenů.

Pro nás je nejdůležitější bezpečnost obyvatel. Mrzí nás to, ale máme nepředvídatelného souseda.

A možná je "Štít Východu" ve skutečnosti určen k boji proti migraci? .

Ne. jako krajský úřad doufáme, že dříve nebo později budeme mít hraniční přechody opět otevřené, a doufáme, že se tak stane co nejdříve. Bohužel se jedná o politické rozhodnutí Bruselu, Varšavy a Běloruska. Chtěli bychom, aby tyto přechody byly otevřené a aby lidé, kteří si to přejí, na nich mohli požádat o azyl.

Ale přece vláda, kterou vy jako náměstek hejtmana zastupujete, právě oznámila, že územně a dočasně pozastaví právo na azyl. .

No, jak sám říkáte: dočasně.

A teritoriálně na hranicích s Běloruskem, to znamená především v Podlesí. Podporujete toto pozastavení práva na azyl? .

Zda k tomu dojde, bude záležet na druhé straně, na tom, co se stane v Bělorusku a jaké signály odtamtud přijdou.

Pokud se vrátíme ke konkrétním podmínkám v pohraničí, je třeba zmínit i otázku Bělověžského pralesa. Jako hustý, přírodní, na mnoha místech bažinatý les je sám o sobě vynikající překážkou pro pozemní vojenské operace.

To řekl ministr Wziątek na setkání s ředitelem Bělověžského národního parku. Byla to její první, zcela pochopitelná otázka na ministra.

Takže v Bělověžském pralese se žádné opevnění stavět nebude?

To nevím jistě. Mohu se pouze odvolat na to, co řekl pan ministr v rozhovoru s paní Olimpii Pabian, ředitelkou BNP. A ten řekl, že jsou místa, která jsou přirozenou bariérou a kde prvky "Štítu Východ" nebude třeba budovat.

Uvažuje vláda o zrušení lesních revírů v Bělověžském pralese a jejich předání do vojenské správy?

O něčem takovém jsem nikdy neslyšel. Je to naše dědictví, musíme se o něj starat.

Rád bych se vrátil k plánům na militarizaci, jejichž jste přesvědčeným zastáncem. Může skutečně dojít k nějakému rozvoji, když se armáda stane ekonomickým jádrem Podlesí? Vždyť to znamená závislost na státních prostředcích, které jsou vynakládány svévolně a bez společenské kontroly, protože armáda se vždy může schovat za utajení. Také my jako obyvatelé máme s přítomností armády poměrně bohaté zkušenosti. Říkáte, že je to solidní obchodní partner. Zatím máme situace, které ukazují, že je to spíše vrtošivý dodavatel, který využívá mocenskou převahu, která je za ním.

Co znamená rozmarný?

Dnes tam je, zítra tam být nemusí, mění podmínky za pochodu. S něčím souhlasí a pak to nedodá, neobsluhuje prostory, které používá.

Tyto problémy skončí, až budou jednotky zřízeny a až bude armáda ve svých prostorách. Veškeré nepříjemnosti, které se objeví nyní, by měly být hlášeny veliteli.

Jenže my jako obyvatelé nevíme, kdo je velitel. Od té doby, co do regionu dorazila armáda, se k nám o tom nedostaly žádné informace. .

Za hlavní velení v Podlaském regionu je zodpovědná 18. mechanizovaná divize. Pokud by někdo z představitelů místní samosprávy chtěl kontakt, rád mu budu k dispozici.

Z toho, co říkáte, vyplývá, že improvizovaná kasárna, která byla zřízena například v obci Dubicze Cerkiewne nebo v Białowieżi, ale i v dalších příhraničních obcích, prostě zmizí. .

S největší pravděpodobností ano. Pokud už kasárna a veškerá infrastruktura stojí, část z nich určitě zmizí.

Sejdeme se zhruba rok po volbách, které 15. října vyhrála tzv. koalice. Měla to být demokratická změna po osmi letech vlády předchůdců a vím, že se na ni mnoho obyvatel pohraničí velmi těšilo. Měli jsme dost manipulace, vyvolávání strachu, chaotické militarizace, zvýšené kontroly a dohledu ze strany služeb. Ale místo úlevy, místo rozumné korekce pohraniční politiky jsme od nové demokratické vlády dostali plány na vyvlastnění a vysídlení. To vyvolává existenční strach, strach o vlastní domovy, o vlastní budoucnost.

Když jsme vytyčovali průběh nárazníkového pásma, byli u toho i podnikatelé a představitelé samosprávy z pohraničních měst. Jejich hlas měl váhu. Dobře víte, paní redaktorko, že se nám tímto způsobem podařilo obejít mnoho měst, že jsme se dohodli. Turistický ruch v této sezóně utrpěl, to je samozřejmé.

Trpěl i v těch předchozích a s touto politikou není vyhlídka na oživení.

Doufám, že se na to najdou finanční prostředky, a to i z evropských peněz. Jako krajský úřad za to opravdu lobbujeme na všech ministerstvech. Vojvodský hejtman zařídil další finanční prostředky na propagaci Podlasí, téměř 1,5 milionu zlotých. Mělo to efekt - možná ne takový, jaký bychom si přáli, ale spousta turistů se vrátila, rozhodla se přijet. Vždycky ukazuji přátelům náš region a jsou velmi pozitivně překvapeni, dokonce okouzleni. Všímají si samozřejmě i toho, co říká pan redaktor - že v této oblasti, v Bělověžském pralese, je hodně vojska. Ve vojvodském úřadě uděláme opravdu všechno pro to, abychom získali finanční prostředky a kompenzovali tyto ztráty podnikatelům, malým i velkým, protože výstavba "Štítu Východ" určitě ovlivní vnímání Podlasí. Proto nám také záleží na tom, aby se na jeho výstavbě podílely i podlaské firmy.

Ale budou to firmy z oblasti stavebnictví. A co ostatní?

Ano, ale půjde o navýšení jejich kapacit, o další pracovní místa.

Ano, ale slyšel jsem, že tyto místní stavební firmy by musely rozšířit svou zaměstnanost. Jak jsem říkal, v naší provincii to není jednoduché, takže by to asi byli migranti. A pak, až ta stavba skončí, tak těm firmám zůstanou ti lidé a nebudou vědět, co s nimi.

Stavbu budou mít na starosti inženýrské síly, ale určitě investici takového rozsahu a na tak dlouhou vzdálenost nezvládnou samy. Všichni poslanci a poslankyně z Podlesí se budou snažit, aby v takové situaci byly tyto prostředky přesměrovány na naše místní firmy.

Budete jako levicový politik zastupovat zájmy civilní, nebo vojenské strany v procesu, veřejné konzultaci, která doufám proběhne? Jste znám svými, řekněme, militaristickými sklony. A obyvatelé pohraničí mají dnes často pocit, že je nikdo nezastupuje - ani politici vládní koalice, ani opozice.

Mojí malou domovinou je Podlaské vojvodství a já udělám vše pro to, aby bylo bezpečné.

**
Paweł Krutul - podlaský podnikatel a politik, poslanec Sejmu deváté volební období. Původně spojen se stranou Nowoczesna, byl místopředsedou předsednictva této strany v Podlaském vojvodství. V roce 2017 přešel do Občanské platformy. V roce 2019 přešel k Jaru a stal se šéfem jeho struktur v Podlasí. V parlamentních volbách v roce 2019 kandidoval z prvního místa kandidátní listiny SLD ve volebním obvodu Podlasie a získal jediný mandát pro levicovou stranu z tohoto regionu.

Translated by
Display Europe
Co-funded by the European Union
European Union
Translation is done via AI technology (DeepL). The quality is limited by the used language model.

__
Przeczytany do końca tekst jest bezcenny. Ale nie powstaje za darmo. Niezależność Krytyki Politycznej jest możliwa tylko dzięki stałej hojności osób takich jak Ty. Potrzebujemy Twojej energii. Wesprzyj nas teraz.

Paulina Siegień
Paulina Siegień
Dziennikarka i reporterka
Dziennikarka i reporterka związana z Trójmiastem, Podlasiem i Kaliningradem. Pisze o Rosji i innych sprawach, które uzna za istotne, regularnie współpracuje także z New Eastern Europe. Absolwentka Studium Europy Wschodniej Uniwersytetu Warszawskiego i filologii rosyjskiej na Uniwersytecie Gdańskim. Autorka książki „Miasto bajka. Wiele historii Kaliningradu” (2021), za którą otrzymała Nagrodę Conrada.
Zamknij